Vodní záchranná služba International life saving
Přeložit do angličtiny Přeložit do němčiny Přeložit do polštiny



Aktuální počasí
In-počasí

Odběr článků e-mailem

Zeptali jsme se Hanky Novákové

Hana Nováková členka MS Těrlicko, která dne 18.9.2011 společně s pětičlenným týmem žen štafetovým způsobem přeplavala kanál La Manche v českém rekordu.

Další info o překonání kanálu najdete v sekci SPORT/RŮZNÉ.

Hanka Nováková

Gratulujeme k výbornému úspěchu!

 

 

 

 

 

 

Probíhala nějaká zvláštní tréninková příprava před odjezdem na kanál, pokud ano jak dlouho?

„Proběhlo týdenní soustředění v Chorvatsku, na konci srpna jsme se společně připravovali na soustředění v Plzni a počítali jsme i s testováním podmínek v Anglii, abychom si zvykli na tamější podmínky. Na přípravu v Anglii bylo nakonec dostatek času, jelikož jsme startovali až ke konci vymezeného termínu.“

 

Termín přeplavby byl domluven několik let dopředu. Je to opravdu nutné?

„Termín přeplavby byl domluven před třemi lety. Tato brzká domluva vám zaručuje to, že si můžete vybírat a ne brát to, co na vás „zbude“. Je důležité mít co nejlepší pozici, která určuje pořadí v zamluveném tidu (TIDE je poměr mezi přílivem a odlivem, při přeplavbě jde o to, aby byl rozdíl hladin při přílivu a odlivu malý, během tohoto času je možno kanál přeplavat, mimo tento čas je to obtížné a pro slabší plavce nemožné, bývá obvykle šestidenni, ale může být i delší). Jestliže máte třeba třetí pozici, není jisté, že se k pokusu vůbec dostanete. Musíte dát přednost prvním dvěma plavcům. My měli první pozici a i tak jsme čekali skoro až do konce smluveného termínu.“

 

Jak probíhala příprava přímo v Anglii? Měly jste nějaký problém s aklimatizací?

"Dvakrát denně jsme trénovaly v moři. Voda měla 16 stupňů, ale s touto teplotou jsme neměly problém. Je to běžná teplota při závodech na otevřené vodě v ČR. Příprava se ale zkomplikovala onemocněním dvou plavkyň. Náš tým počítal jen s jednou náhradnicí."

 

Pokus bylo možné zahájit až v neděli po poledni. Kdy jste se dozvěděly termín a jak to probíhalo?

"První schůzku s lodivodem Regem Brickellem jsme měli v úterý 13. září. Představili jsme se a proběhlo upřesnění pravidel. Řekl nám, že kvůli počasí poplaveme pravděpodobně v pátek nebo v sobotu brzo ráno. Ve čtvrtek večer nám bylo řečeno, že podmínky nejsou nejlepší a máme zavolat další den. Ani to nevyšlo a počasí se zhoršovalo. Nejbližší možný termín přeplavby připadal na pondělí. V týmu tato informace velmi zhoršila náladu. Objevovaly se i myšlenky, že se do vody vůbec nedostaneme. V sobotu odpoledne se vše obrátilo, Reg zavolal sám a říkal, že by se mohlo plavat následující den. V neděli dopoledne vhodné počasí potvrdil a bylo jasné, že zahájíme pokus o zdolání kanálu."

 

Plavala jsi jako pátá v pořadí. Bylo obtížné začít plavat po několikahodinové cestě na lodi? Netrápily tě nevolnosti?

"Tato obava mi probíhala hlavou od té doby, co jsme se nalodili. Dostaly jsme několik cenných rad od Lenky Štěrbové, která přeplavala kanál v loňském roce. Přesto všechno bylo daleko hrozivější, než jsme si dokázaly představit. Hned od startu se loď kývala ze strany na stranu a nebylo možné stát, aniž by se člověk něčeho pevně držel. Během první hodiny postihly polovinu týmu značné nevolnosti. Naštěstí mně se tyto obtíže vyhnuly. Zhruba po šesti hodinách plavby se moře uklidnilo a menší vlny už nám nedělaly takové problémy. Počasí při pokusu bylo slunečné, ale foukal studený vítr. Až do startu jsme se držely v teple, abychom neprochladly. Střídání plavkyň probíhalo rychle a nebyl čas přemýšlet o teplotě vody. Podle vlastního pocitu se mi teplota vody při pokusu zdála příjemnější než při tréninku v přístavu."

 

Část závodu jste plavaly za soumraku nebo za tmy. Nebylo to nebezpečné?

"Není to nebezpečné, spíše nepříjemné. Jediné, co vidíte, je světlo z lodi, které svítí přímo do očí. Znesnadňuje tak odhad vzdálenosti plavce od lodi. Už při soumraku byl rozhodčí velice striktní a dbal na naši bezpečnost. Musely jsme mít na plavkách připevněny tři svítící tyčinky a na hlavě za gumičkou od brýlí připevněnou blikačku."

 

Jsou nějaká další nebezpečí, která mohou plavce na kanále potkat?

"Jsou to především mořské medúzy a chaluhy, ale také různý odpad ve vodě. Velmi nepříjemné také byly velké lodě, které jsme během plavby míjeli."

 

Dalším nepříjemným faktorem při přeplavbě je studená voda. Jak jste se chránily před chladem?

„Při tréninku jsme si vyzkoušely, že v chladné vodě vydržíme hodinu a nedělá nám to větší potíže. Používaly jsme pouze vazelínu na odřeniny způsobené plavkami. Na samotný závod jsme odřená místa mazali lanolinem.“

 

Jaké byly nejčastější pokyny trenérů při samotném plavání?

„Trenér Jiří Povolný nám měřil počet záběrů za minutu. Informativní pro nás byl spíše čas, který nám ještě zbývá do konce naší hodiny. Podle toho jsme věděli jak rozložit síly.“

 

Vyšel na tebe poslední úsek do cíle, jaký byl konec cesty přes kanál?

"Do konce nebylo jasné, zda se na mě dostane řada nebo ne. Ještě hodinu před koncem to vypadalo, že čtvrtá plavkyně se dostane na francouzský břeh. Až bylo jisté, že poplavu a budu plavat ke břehu, zavolal si mě druhý z lodivodů a vysvětlil mi, že na posledních dvě stě metrů bude připraven člun a loď už nepojede. S člunem se přiblíží ke břehu, jak jen to půjde, zastaví a zbytek musím doplavat sama, vylézt na břeh úplně z vody a zamávat. Všechno probíhalo tak jak řekl, ale když s člunem zastavil a já měla plavat poslední metry, bylo to hodně nepříjemné. Uplná tma, jen vy a někde, nevíte kde, břeh. Když jsem hrábla rukou do písku, ulevilo se mi, pak jsem rychle vyběhla z vody a pokus byl u konce."

 

Doufaly v překonání českého, ale i světového ženského rekordu. Ten první vyšel, ale ten druhý se nepodařil. Chybělo mnoho?

" Složení týmu napovídalo v dobrý čas. Samozřejmě, že dobrý čas vyžaduje kvalitní výkony i dobré počasí. Nejlepší z nás dokázaly uplavat pouze 2 míle za hodinu, což je asi 3,5 kilometru. Do Doveru jsme odjížděly s tím, že každá z nás by měla zvládnout za hodinu přibližně 4 kilometry. Tedy podmínky byly krutější, než jsme očekávaly. Výsledný čas 10hodin 16minut byl druhým nejlepším ženským výkonem při přeplavbě kanálu (světový rekord drží polská štafeta z roku 1993 v čase 9:02) a také jsme téměř o dvě hodiny překonaný český rekord mužské štafety z roku 2002."

 

Máš v plánu ty nebo některá z tvých spoluplavkyň přeplavat kanál individuálně po této štafetové zkušenosti?

" Po zkoušce těžkých podmínek při přeplavbě obdivuji všechny, kteří kanál individuálně přeplavali. Sama se ovšem na pokus nechystám. Aneta Lokajová, plavkyně, která onemocněla v Anglii a při přeplavbě se do vody nedostala, už má rezervovaný termín na rok 2013. Doufám, že letošní cesta z Anglie do Francie jí dala nějaké zkušenosti, které při svém samostatném pokusu zúročí."

 

Jak dlouho se věnuješ záchranářskému sportu, co se ti na něm líbí a co ne?

„Tomuto sportu se věnuji již 4 roky. Oproti ne moc akčnímu plavání v bazénu je záchranářský sport velmi pestrý. Nezáleží pouze na tom, kdo je jaký plavec, závod ovlivňuje spousta jiných věcí. Musíte být hodně všestranní, pokud se chcete prosadit.“

 

Jaké jsou tvé další plány do budoucna ať už v záchranářském sportu, v plavání nebo v osobním životě?

„Všechny sportovní plány záleží hlavě na mém zdraví. Pokud se nevyskytne žádný problém, chtěla bych se zúčastnit závodů v Sokolově – O pohár města Sokolova a následujících závodů v nové sezoně. V osobním životě je pro mě teď nejdůležitější škola, tedy napsat a obhájit diplomovou práci.“

 

19.10.2011
Vyhledávání na stránce

Dálkové plavání 2018ConseqHavířovSME ČESKÁSki Wake Park TěrlickoTěrlicko
Na Zámostí 328, 735 43 Albrechtice u Českého Těšína
Tel.: 607 962 574, Mail: vzs@vzsterlicko.cz
IČ: 68898878
Bankovní spojení: 2800814992/2010
International life saving Vodní záchranná služba